Deset let trvání cyklu Umělci do čtyřiceti let

V roce 2010 Galerie výtvarného umění v Náchodě připravila první výstavu z cyklu < 40 (tedy Umělci do 40 let). Během deseti let představila čtyřiatřicet autorů v jedenatřiceti výstavních projektech. První výstava Uzavřená forma Jana Kováříka byla zahájena v březnu roku 2010, zatím poslední výstava Anodonta Marka Macka proběhla na podzim roku 2019.

Pro mladé umělce byl vyčleněn specifický komorní prostor, kabinet kresby, grafiky a fotografie. Každoročně galerie v tomto prostoru uspořádala dvě až čtyři výstavy. Cyklus výstav Umělci do 40 let po deset let připravoval kurátor galerie Vlastislav Tokoš. Výstavy byly pravidelně doprovázeny originálními tiskovinami grafika a typografa Marka Macka, který vlastní výstavou symbolicky ukončil první desetiletí cyklu.

Záměrem kurátorů výstavního projektu Deset let trvání cyklu je připomenout významnou část práce galerie za poslední dekádu. Stejně důležitou částí výstavy je představit současnou tvorbu autorů, kteří v rámci cyklu Umělci do 40 let v minulosti svá díla v náchodské galerii vystavili.

Výstavy byly od počátku zaměřeny na mladé umělce, často stojící na počátku své umělecké dráhy, kteří hledají osobité tvůrčí vyjádření. Kurátor oslovoval méně známé nebo zcela neznámé výtvarníky jak z uměleckých center v České republice, tak i náchodského regionu. Výstavní koncept se nakonec promítl i do akviziční činnosti galerie. Za posledních deset let tak Galerie výtvarného umění v Náchodě získala díla Vasila Artamonova a Alexeye Klyuykova, Václava Girsy, Martina Salajky, Martina Krkoška, Jana Kováříka, Darji Čančíkové, Zuzany Růžičkové, Tomáše Tichého a Tadeáše Kotrby.

Jak tedy co nejobjektivněji popsat a shrnout deset let práce jednoho kurátora, jednoho grafika, jednoho uceleného projektu a nezanedbatelnou část činnosti galerie? Na tuto otázku naleznete odpověď právě na této výstavě, kde se setkává dvaatřicet autorů, kterým je prostor galerie už důvěrně známý. Pro mnohé byla výstava v náchodské galerii odrazovým můstkem k větším projektům v dalších galeriích a výstavních prostorech. Koncepce cyklu Umělci do 40 let vyznívá právě na této výstavě. Výstava nabízí pohled na klasickou malbu, kresbu, grafiku, fotografii, na audiovizuální díla, představuje několik instalací, sochařskou tvorbu a knižní ilustraci.

Výstava představuje několik audiovizuálních děl. S elektronickým obrazem a zvukem pracují Alexandra Moralesová, Kryštof Pešek a Marek Macek. Posledně jmenovaný svou prostorovou instalací reaguje přímo na konkrétní prostor galerie.

Jan Kovářík se svou sochařskou tvorbou dotýká přírody a reflektuje ji ve všech možných podobách – od jemné křehkosti po hrubou monumentálnost. Jeho barevná a v reálu bytelná plastika m4 ovšem ve výsledku vypadá velmi měkce a klidně. Zastoupeni jsou i další absolventi Akademie výtvarného umění Ateliéru sochařství II, školy Jindřicha Zeithammla: Petr Stibral, Pavel Hošek a Lukáš Tůma. Všichni tři prošli stejnou školou, pracují s různými materiály, s jiným pohledem na svět. Všem je společná jedna důležitá věc: snaha o zapojení dalších smyslů do vlastní tvůrčí práce, která často atakuje hranice mezi fyzičnem a metafyzičnem.

Veronika Resslová předkládá projekt Pollution Diaries, který je založený na spolupráci s širokou veřejností; jedná se o online platformu pro sdílení zkušeností každodenního života v Dillí, jednoho z nejvíce znečištěných měst na světě. Síla projektu tkví ve skutečnosti, že autorka může posoudit problematiku z odstupu cizince, člověka, který vyrůstal v cizí zemi – v zemi, která vychází z odlišných; tradic a vyrůstá z jiných kořenů.

Zájem o slovo jako takové a práci s textem ve svém díle Topený font uplatňuje David Helán. Obdobnou vášeň najdeme v instalaci Zevl dada mlýnky Davida Hřivňackého. Zajímavou práci s papírem dále prezentuje Martin Krkošek. Ten vědomě pracuje s odkazem fenoménu papírového modelářství. Na výstavě jsou jeho papírové vystřihovánky s názvem Řev motorů tištěné sítotiskem, ale i autorsky slepené papírové modely. Rozmanitost, jakou papír nabízí, využívá i Vendula Chalánková ve svých kolážích.

Různé autorské přístupy a svébytné autorské myšlení deklarují vystavená malířská díla.

Tadeáš Kotrba, Tomáš Tichý, Aleš Brunclík, Alice Nikitinová i Natalie Akovantseva jsou výtvarníci se schopností citlivého vnímání lidí, zvířat a světa kolem sebe. Vycházejí z malířské tradice a výrazově experimentují – ať už s barvou, tvarem nebo samotnou hmotou barvy. Silnou inspiraci faunou vidíme také na plátně Pod hladinou II Martina Salajky. Motiv vycházející z konkrétní skutečnosti abstrahuje Laura Victorie Delgado ve svém souboru maleb nazvaném Instinkt. Do výčtu malířských děl je třeba zmínit i zastoupení autorské dvojice laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2010 Vasila Artamonova a Alexeye Klyuykova, kteří nabízejí nepodbízivý komentář k dnešní proměňující se realitě.

Svým tvůrčím vnímáním a specifickou technikou – gázotiskem s použitím železitých pigmentů z léčivých pramenů – je Zuzana Růžičková zastoupena patřičným letním tématem Zmrzlina. Další grafickou techniku, barevný linoryt, představuje Hana Šuranská. Autorský ofset, prezentuje Darja Čančíková.

Komorní kresby Různé nepatřičnosti¬ Václava Magida, stojí na silných teoretických základech a jako sevřený celek v symbolické rovině pojmenovávají ty nejzákladnější otázky lidského života.

Plody mraků, krátký animovaný film české režisérky Kateřiny Karhánkové, na kterém pracovala s výtvarnicí Alžbětou Skálovou, poukazuje na rozsah činností autorů, kteří za dekádu výstavním cyklem prošli. Příběh vypráví o zvláštních tvorečcích, kteří žijí na lesní mýtině a živí se semínky, která jsou ovšem na mýtině vzácná. Zdá se, jako kdyby v tomto podobenství autorka obsáhla vlastně celé dějiny lidského rodu.

Michal Malina do výstavy vstupuje díly Blackout a Departure. Technicky precizním způsobem v nich propojuje objekt se závěsným obrazem a malbou. V těchto dílech se vlastně technická preciznost stává nutnou součástí výtvarného díla.

To, že umění se prolíná do každodenního života už od velmi útlého věku, připomíná výstava zastoupením řady knih, které ilustrovaly Darja Čančíková, Alžběta Skálová a Vendula Chalánková. Jejich ilustrace dětských knih ve zjednodušení definují základní etické a společenské hodnoty.

Michal Čepelka reaguje na své současné prostředí po návratu do rodného Broumova. K autorům, kteří mají blízký vztah k regionu nebo přímo k Náchodu, patří i Alžběta Prouzová. Její akustické objekty MOSS okouzlují svou estetikou a zároveň funkčností. Díky speciálnímu materiálu, který pohlcuje okolní zvuk, jsou tyto funkční designové stěny určené především do kancelářského prostředí… tedy prostředí na míle vzdáleného volnosti umělecké tvorby.

Výstava nabízí pohled i na díla loňských aktérů cyklu. Představí tradiční černobílou škálu fotografií Petra Šulce a sochu Ondřeje Olivy Tree in the box. Oliva si nejen v tomto díle bere inspiraci z přírody, přejal živou strukturu, kterou si do jisté míry podmanil, a upravuje si ji podle svých představ. V konkrétním, pohledovém bodu dává možnost vyniknout jasnému řezu koruny stromu, jenž se tak stává aktérem uměleckého díla.

Projekt Umělci do 40 let v náchodské galerii pokračuje a stejně jako v prvním desetiletí bude dávat prostor autorům do čtyřiceti let.

Výstava Deset let trvání cyklu je svým rozsahem a zaměřením unikátní pro celý náchodský regionu. Vyšel k ní katalog a doprovází ji bohatý edukační program.

GVUN děkuje Knihovně Břetislava Kafky Červený Kostelec a Knihovně města Police nad Metují za zápůjčky knih z jejich fondů.

Jsi 942. čtenář tohoto článku. Děkujeme.