Recenze: Vražda nepočestné panny
Vražda nepočestné panny je prvotina české autorky, Martiny Novotné, která potěší milovníky detektivek z historického prostředí.
Vypráví příběh dvou mladíků, kteří jsou nuceni uprchnout z hradu loupeživého rytíře, jež lehl popelem. Musí tajit svou totožnost, ale podaří se jim najít nový smysl života v práci pro šlechetnou a velkorysou paní Annu, šlechtičnu z nepříliš vzdáleného panství. Dokonce dojde i na lásku, jenže dvorské intriky jí nepřejí a do toho se v lese objevuje nějak podezřele mnoho mrtvol.
Jsou za vším lapkové? Proč ale nechávají svým obětem na krku zvláštní znamení?
Tempo vyprávění je volné, dává prostor sledovat i detaily. Oceňuji snahu popsat věrně prostředí a dobové zvyky.
Hlavní hrdina mi připomínal Froda z Pána prstěnů (filmového), taky mi připadalo, že většina jeho hrdinství spočívá v tom, že si vybral za přítele velmi schopného a loajálního člověka (hobita). Přesto má jisté kouzlo nevinnosti, díky kterému mu člověk přeje, aby to s ním nakonec dobře dopadlo.
Knize jako celku by mohla prospět mírná odtučňovací kůra, získala by tak na svižnosti a údernosti. Pozitivně hodnotím zajímavou atmosféru a postupné budování podivnosti v původně jednoznačných vraždách místních. Také obálka je povedená.
Ráda se nechám překvapit, kam se bude tvorba autorky vyvíjet v budoucnu.
Citace:
„Kolik jich je?“ zeptat se Vilém za jeho zády a zakryl si nos rukávem.
„Tři, mladý pane. Těžko říct, co jsou zač. Vrazi jim podřízli krk a svlékli je, takže ani z oblečení se nedozvíme, kdo to mohl být. Nemůžou tu ale ležet nijak dlouho. Těla jsou sice již cítit, ale na druhou stranu se ještě nerozkládají. Myslím, že by bylo nejlepší, dojet pro velitele Otu, aby se o to postaral. Třeba je bude znát, je místní na rozdíl od nás. Navíc mu lidé hlásí, když se na panství někdo ztratí. Pokud budeme mít štěstí, mohli bychom zjistit, kdo to je a co se jim stalo.“
„Myslím, že co se jim stalo, je zcela jasné,“ odpověděl zachmuřeně Vilém a prohlížel si hluboké rány na hrdlech všech tří mužů. „Co je tohle?“ zeptal se najednou a sehnul se k jednomu mrtvému. Vzal do ruky malý dřevěný vyřezávaný křížek, který měl mrtvý zavěšený na obyčejném provázku kolem krku.
autorka recenze: Katherine Luka
Jsi 1224. čtenář tohoto článku. Děkujeme.
Napsat komentář