Jeden z nejzachovalejších úseků Kounovských kamenných řad; Autor: Karelj – Vlastní dílo, Volné dílo,

Každý kdo miluje magická a tajemná místa, by měl navštívit Kounovské řady na Lounsku, které se nacházejí v katastru obce Domoušice. Nejlépe se k nim dostanete, když zaparkujete u železniční stanice Mutějovice a odtud pokračujete pěšky po žluté turistické značce, která vás dovede až ke Kounovským řadám. Najdete je v pohoří Džbán na náhorní plošině Roviny v nadmořské výšce 526 m.n.m. Nacházejí se sice v zalesněném území, jsou však docela dobře viditelné. Jedná se o 14 řad tvořených křemencovými kameny a balvany vedených rovnoběžně ve směru od severu k jihu. Jednotlivé řady jsou od sebe vzdáleny 20 až 30 metrů a jejich délka dosahuje přibližně 400 m. v České republice nic podobného neuvidíte a naskýtá se tedy otázka, kdy vlastně Kounovské řady vznikly a k čemu vlastně sloužily?

Teorií je několik. Jedna z nich například tvrdila, že se jedná o závodní dráhy pro závody s koňmi a vozy, které jsou staré 2700 let. Při vší úctě k našim dějinám, naši zemi neobývala v té době tak vyspělá civilizace, která by zde mohla pořádat závody s koňmi a vozy. Vždyť v této době byly v Evropě vyspělé jen některé středomořské civilizace, teprve vznikl Řím a začala se formovat Římská říše. Taky se nepotvrdila teorie, že zde šlo o pravěkou astronomickou observatoř. V roce 1976 kdy zde byla prováděna těžba dřeva, která mimochodem Kounovské řady dost poškodila, a během níž zde byly zjištěny stopy po orbě. Někteří vědci pak došli k závěru, že se jednalo o středověká pole a kameny sloužily jako meze. Tím měla být záhada Kounovských řad vyřešena.

Já bych však takovým optimistou nebyl, neboť dle mého názoru zůstaly nezodpovězeny tři základní otázky. Proč by zrovna středověcí zemědělci zakládali svá pole na horách na náhorní plošině, když je všude kolem dostatek úrodné půdy v nížině? Taky je zarážející zcela neobvyklý tvar jednotlivých polí o délce 400 m a šířce pouhých 20 až 30 m. A konečně, proč křemenné kameny na meze přiváželi středověcí zemědělci z nejbližšího naleziště vzdáleného 30 km až od Postoloprt, neboť takové kameny se ve zdejší lokalitě vůbec nevyskytují? Vždyť přeci mohli použít místní kameny, kterých je zde dost a dost. Tak tedy až si přijedete prohlédnout Kounovské řady, tak usedněte na některý křemenný balvan. V lesním tichu se zamyslete, a třeba se vám podaří odhalit záhadu Kounovských řad.

Jsi 4046. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Jiří Glet
Latest posts by Jiří Glet (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail