Renesance bývá definována jako široký kulturní proud postřehnutelný již ve 14. století. Vzniká prací filozofů, spisovatelů a umělců, rozvíjí se a šíří v průběhu 15. a 16. století a nakonec definitivně změní tvář Evropy. V Itálii, v kolébce renesance byla označována italským slovem rinascimento – znovuzrození. Tak se zrodilo zcela nové povědomí o vztahu mezi uměním a dobou, v níž vzniká, i epochami předcházejícími.

Detail fresky v Sixtinské kapli od Michelangela; Zdroj: Wikimedia Commons

Právě přičiněním slavných spisovatelů Petrarky a Boccacia se literární hnutí zrozené ve Florencii na počátku 14. století navrací ke klasické latině a řečtině, k původním antickým textům. Mnozí učenci studují literaturu, historii a filozofii antiky. Tato epocha se jim jeví jako nejplodnější období, ve kterém v umění dosáhl člověk vrcholu svých tvůrčích schopností. Nazývají se humanisty a stoupenci humanismu hodnotí antiku jako skutečný zdroj civilizace a pracují na obrodě všech umění a věd, které vzkvétaly v antickém světě.

Někteří badatelé zastávají názor, že právě vyznáváním antickým ideálů se renesanční člověk odklonil o Boha a stával se ateistou. Snad ničeho více by se renesanční mistři, umělci nezhrozili více než tohoto názoru, neboť mezi humanismem a náboženstvím neviděli nějaký rozpor. Došlo však k jinému nazírání na svět než ve středověku. Ve středověku totiž převládal názor, že lidé jsou jen bezmocnými pěšáky Prozřetelnosti, kteří jsou ohromováni nepochopitelným fungováním svého okolí i vlastní přirozeností. V době renesance jsou už lidé přesvědčeni, že člověk už může byť částečně ovládnout svět, ve kterém žije. Tito lidé cítili, že Bohem poskytnuté nadání může, či dokonce musí být použito k zlepšení údělu člověka na světě. Panovalo přesvědčení, že bádání, iniciativa, experiment a výzkum mohou být odměněny úspěchem. Taky se změnil názor na umělce. Umělec již nebyl tím anonymním zručným řemeslníkem jako za středověku, ale konkrétním sebevědomým člověkem tvořící umělecká díla. V dalších článcích si něco povíme o renesanci v architektuře, sochařství a malířství.

Jsi 6038. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Jiří Glet
Latest posts by Jiří Glet (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail