Skleněná replika diamantu Koh-i-Noor, Autor: Chris 73 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Nejznámějším diamantem světa je Koh-i- noor = Hora světla. Podle pověsti byl nalezen v Indii, v náplavech řeky Godavar před čtyřmi až pěti tisíci lety. Nejstarší osudy tohoto diamantu nejsou známy a není známá ani jeho původní váha v surovém stavu. Jeho skutečná, doložená historie začíná ve 14. století, kdy byl v držení krále Rajaha Malwara a má se za to, že v držení tohoto vládnoucího rodu Malwarů byl několik generací. V 16. století se dostal do vlastnictví Velkých Mughalů, vládnoucí dynastie, která svůj původ odvozovala až od legendárního Čingischána. Byl zasazen do oka slavného Pavího trůnu, a když v roce 1739 převzal vládu nad Indií perský dobyvatel šach Nadir a poprvé tento diamant spatřil, užasle pronesl slova Koh-i- noor = Hora světla. Název diamantu byl na světě.

V roce 1859 byl Koh-i- noor = Hora světla darován anglické královně Viktorii. Královna nechala drahý kámen přebrousit a snížila se tím jeho hmotnost ze 186 karátů na 108,9 karátů, což odpovídá 21,78 gramům. Na druhé straně se však tímto přebroušením nebývala zvýšila jeho hra barev. Koh-i- noor je umístěn ve středu korunovační koruny anglické královny, jako její hlavní klenot. Můžete si právem položit otázku, proč Koh-i- noor zdobí korunu anglické královny a ne anglického krále? To bylo tak. Při předávání diamantu královně bylo diplomaticky řečeno, že Indie by raději viděla Koh-i- noor v držení jejího Veličenstva jako součást osobních šperků a ne jako součást anglických korunovačních klenotů V Anglii se pak rychle rozšířila pověra, že když bude diamant nosit mužský vládce Velké Británie, tak přijde o Indii. Královna Viktorie taky šperk s tímto kamenem nepředala svému nástupci na trůn králi Edwardovi, ale jeho manželce a později byl taky vsazen do koruny anglické královny. Indie si sice v polovině 20. století stejně vydobyla svou samostatnost na Anglii, ale Koh-i-noor a další skvostné drahé kameny můžete dodnes obdivovat v klenotnici anglických panovníků v Londýně na královském hradě Toweru.

Líbil se ti tento článek? Přečti si i další ze série.

Jsi 10426. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Jiří Glet
Latest posts by Jiří Glet (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail