Okres Benešov je druhým nejrozlehlejším okresem ve Středočeském kraji. V dnešním článku vám představíme zajímavosti které můžete v okrese navštívit.

Benešov

Na staré obchodní cestě z Prahy do jižních Čech stávala již ve 13. století tržní osada, která byla v roce 1327 uváděna jako městečko. Městem se Benešov stal v 15. století.

Masarykovo náměstí je centrem Benešova. Má pěknou parkovou úpravu a je lemováno řadou hodnotných secesních domů. Na Masarykovo náměstí navazuje Malé náměstí, na kterém stojí také několik secesních domů.

Muzeum Podblanicka a Muzeum umění a designu v Benešově

V pěkném secesním domě na Malém náměstí má sídlo Muzeum Podblanicka s expozicí o historii města Benešova a historii benešovské vojenské posádky. V téže budově má rovněž sídlo Muzeum umění a designu v Benešově. Jsou zde umístěny stálé expozice regionální malby, grafiky a plastiky. V muzeu se také konají pravidelné výstavy výtvarného umění.

Zámek Konopiště

Jen asi 2 km západně od Benešova stojí zámek Konopiště. Původně gotický hrad typu francouzského kastelu byl později upraven renesančně a přestavěn na barokní zámek. Na konci 19. století nechal nový majitel, následník rakouského trůnu František Ferdinand ď Este, zámek Konopiště přestavět v duchu historizujícího romantismu.

Na zámku se nachází velká sbírka loveckých trofejí, sbírka zbraní a sbírka svatojiřského kultu. Zámek je obklopen velkým zámeckým parkem s cennými dřevinami.

Chvojen, gotický kostel sv. Jakuba

Za konopišťskými rybníky na holém kopci Chvojen stojí zdaleka viditelná krajinná dominanta, gotický kostel sv. Jakuba. V kostele se nachází vzácný dřevěný hlavní oltář, který tvoří pozdně gotická skříňová archa z 15. století se sochou Madony a světicemi po stranách. Na bočních křídlech archy jsou vyobrazeni sv. Šebestián, sv. Václav je zde rovněž malba Zvěstování.

Dřevěné gotické oltáře jsou u nás velmi vzácné, neboť většina z nich vzala za své při husitských válkách. Na Slovensku se však zachovalo mnoho gotických dřevěných oltářů, například ve Spišské Kapitule, Levoči nebo Bardejově.

Hrad Kožlí

Hrad Kožlí najdete na ostrohu v lese mezi Tisemickým a Janovickým potokem, asi 6 km jihozápadně od Benešova. První zmínka o hradu je z roku 1318, kdy je jeho majitel uváděn Ctibor z Kožlí. V roce 1461 se majitelem hradu stává Zdeněk ze Šternberka, který byl nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad. Královské vojsko v roce 1468 hrad dobylo a rozbořilo a pak je již uváděn jako pustý hrad. Z původního pevného hradu se dvěma paláci se zachovaly pouze skromné zbytky hradebních zdí.

Zámek Jemniště

Barokně – rokokový zámek Jemniště se nachází 8 km východně od Benešova. Barokní zámek byl postaven v první polovině 18. století. V roce 1754 však tento zámek vyhořel. Byl znovu opraven v barokním a rokokovém slohu.

Návštěvníci si zde mohou prohlédnout zámecké komnaty, které jsou vybaveny barokním a rokokovým nábytkem. Tak například si mohou prohlédnout taneční sál s barokními štukami a rokokovými malbami, zlatý a modrý salón, zámecké ložnice a modrý kabinet. Barokní kaple sv. Josefa je zdobená nástěnnými malbami barokního mistra Václava Vavřince Reinera. U zámku se nachází francouzská zahrada a za zámkem je romantický anglický park.

Tvrz Mrač

Zachovalých tvrzí u nás není zrovna mnoho, ale jedna taková se nachází v obci Mrač, 5 km severně od Benešova. Tvrz Mrač ze 14. století, na nevysokém skalnatém ostrohu, patří k nejzachovalejším tvrzím s plášťovým opevněním ve střední Evropě. Areál této středověké tvrze slouží jako kulturní centrum a v letní turistické sezóně se zde pořádají zajímavé akce pro děti a dospělé.

Řeka Sázava

Řeka Sázava měří 225 km a je velmi oblíbenou řekou pro vodáky. Sázava vytéká z rybníku Velké Ďářko a protéká například městy Žďárem nad Sázavou, Ledčem nad Sázavou, Českým Šternberkem a Týncem nad Sázavou.

Posázavský Pacifik

Posázavský Pacifik je legendární železniční trať, která vede malebným krajem kolem soutoku Vltavy se Sázavou. Na trati mezi Prahou, Vraným nad Vltavou a Čerčany, které leží v okrese Benešov, je mnoho skal, mostů a tunelů. Tato trať, nazývaná Posázavský Pacifik, dostala své jméno po první světové válce od pražských trampů.

Týnec nad Sázavou

Týnec nad Sázavou je starým sídlem. Pod hradem, který střežil obchodní cestu z Prahy do jižních Čech, vznikla opevněná osada již ve 14. století, která se později vyvinula v městečko. Týnec byl proslulý výrobou kameniny a ve 20. století rovněž výrobou motocyklů značky JAWA. Dnes je Týnec nad Sázavou oblíbeným letoviskem v překrásném sázavském údolí.

Hrad v Týnci nad Sázavou

Románských hradů je u nás poskromnu a jeden z nich najdete právě v Týnci nad Sázavou. Z hradu se zachovala mohutná hranolová věž, ke které přiléhá románská rotunda sv. Václava. V hradním areálu stojí také budova se zajímavou expozicí Týnecké kameniny.

Sázava

Městečko Sázava leží v malebném údolí řeky Sázavy a je známé svým sklářským průmyslem. Ve městě stojí původně gotický kostel sv. Martina, který byl později barokně přestavěn.

Sázavský klášter

Když se přemyslovský kníže Oldřich na lovu v sázavských lesích setkal s poustevníkem Prokopem, který žil v jeskyni u řeky, rozhodl se, že v těchto místech založí klášter. Sázavský klášter, který patří k pokladům naši kultury a tradic, by založen v roce 1032. Do kláštera byli povoláni mniši benediktini a poustevník Prokop, později prohlášený za svatého, se stal jeho prvním opatem. Klášter navázal na cyrilometodějskou tradici Velkomoravské říše, užíval slovanskou liturgii a stal se významným centrem vzdělanosti a slovanského písemnictví. V roce 1097 byla však slovanská liturgie církví zakázána. Klášter byl několikrát přestavěn a v roce 1785 byl zrušen a přeměněn na zámek.

Nejstarší období kláštera připomínají základy románského kostela sv. Kříže z roku 1070. V areálu kláštera stojí nedokončený gotický kostel sv. Prokopa s věží a v kapitulní síni jsou cenné středověké nástěnné malby. Jsou zde zobrazeny výjevy ze života Panny Marie, které udivují svým lidským pojetím, odporující obvyklým církevním dogmatům. Je zde znázorněna Panna Maria vedoucí malého Ježíška za ruku a Panna Maria jako těhotná světice, něco podobného nespatříte nikde jinde na světě. V bývalém konventu si můžete prohlédnout zajímavou expozici Staroslověnská Sázava.

Vlašim

Vlašim je centrem Podblanicka. Jako městečko bývala Vlašim připomínána již na počátku 14. století, na město pak byla povýšena v roce 1580.

Zámek ve Vlašimi

Původní gotický hrad ze 13. století, ze kterého se zachovala část severního křídla s mohutnou věží, byl přestavěn na renesanční zámek, který byl později ještě barokně stavebně upraven. Zámek je sídlem Muzea Podblanicka s historickou, vlastivědnou a přírodovědnou expozicí a expozicí věnovanou lovectví a zbrojařství.

V zámeckém parku jsou romantické stavby

V zámeckém parku je několik romantických staveb. Je zde Čínský pavilon a čtyři novogotické stavby, připomínající středověké hrady. Je to starý hrad s kulatou věží a cimbuřím, ve kterém je umístěna expozice o historii zámeckého parku. Dále je zde Znosimská brána se čtyřmi kulatými věžemi, Domašínská brána s jednou hranolovou věží a Vlašimská brána se čtyřmi válcovými věžemi.

Letní koupaliště na Lukách ve Vlašimi

Letní koupaliště nabízí návštěvníkům velký plavecký bazén, tobogán, dětský bazén s vodním hřibem a dětské brouzdaliště s ostrůvkem a chrličem vody. Je zde také hřiště na plážový volejbal, občerstvení, travnaté pláže a parkoviště.

Zámek v Louňovicích pod Blaníkem

V městečku Louňovicích pod Blaníkem stávala renesanční tvrz, která byla přestavěna na barokní zámek. Tento typ zámku se čtyřmi nárožními kulatými věžemi je u nás dost neobvyklý a připomíná spíše slovenské kaštely. Na zámku je umístěna menší muzejní expozice věnována dějinám Louňovicka a Podblanicka.

Velký Blaník a blaničtí rytíři

Na vrchol Velkého Blaníku se můžete vydat po červeně značené turistické cestě z Louňovic pod Blaníkem. Po cestě si jistě povšimnete kamenných moří, které zdobí svahy obou Blaníků.

Blaník má totiž dva vrcholy. Velký Blaník 638 m. n. m. Malý Blaník 580 m. n. m., které jsou oddělené sedlem. Na Velkém Blaníku jsou dodnes patrny zbytky keltského hradiště. Legendární Velký Blaník má ukrývat spící vojsko, blanické rytíře vedené sv. Václavem, kteří vyrazí na pomoc, až bude naši české zemi nejhůře. Žulový masiv Velkého Blaníku má na svém vrcholu mohutné skály, které se nazývají Rytířské skály. Jedna z nich, Veřejovská skála, prý ukrývá vchod do podzemního úkrytu blanických rytířů. Na vrcholu Velkého Blaníku stojí dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky, odkud při dobré viditelnosti můžete dohlédnout až na Šumavu.

Na vedlejším Malém Blaníku stojí zřícenina barokní poutní kaple sv. Maří Magdaleny, zrušené za císaře Josefa II. V jeskyni pod kaplí bydlel poustevník.

Tento článek je ukázkou z e-knihy „Co možná nevíte o Středočeském kraji„. Pokud vás výčet zajímavostí zaujal, určitě si e-knihu pořiďte, a až nezmeškáte žádnou zajímavost.

Jsi 3715. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Jiří Glet
Latest posts by Jiří Glet (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail