Díky Stanfordskému experimentu se Philip Zimbardo začal zajímat o Nesmělost. Umíte si představit mentalitu dozorce a vězně v téže hlavě, tyto dva způsoby uvažování u jediného člověka?“ ptal se tvůrce známého Stanfordského experimentu svých studentů. Odpověď se objevila záhy – evidentním příkladem by byl extrémně nesmělý člověk.

Philip G. Zimbardo: Nesmělost

„Vězeň uvnitř vás se rozhodne, že nebude riskovat nebezpečnou svobodu spontánního života, a pokorně se přizpůsobí.“ Tak charakterizuje Nesmělost (také jako e-kniha) autor knihy, světoznámý psycholog Philip Zimbardo. Spolu se svými studenty sestavil dotazník, který odhaluje, jaký druh lidí a situací vyvolává v lidech jejich nesmělost. Rovněž se snaží vyvinout metody, jak ostýchavost překonat. Díky Zimbardovi vznikla na Stanfordově univerzitě poradna pro nesmělé (Shyness Clinic), kde v praxi rozvíjejí efektivní postupy, jak nesmělost překonat. Zimbardo sám říká, že je to pro něj „nejdůležitější věc, jakou kdy udělal.“ Díky autorovým poznatkům z výzkumu i jeho praktickým doporučením se může čtenář naučit vlastní nesmělost poznat, pochopit a překonat.

V první části je důraz kladen na porozumění, co nesmělost vlastně je. Metaforicky řečeno, je nesmělý člověk podobný tanečníkovi. „Zajdou si na taneční zábavu, znají taneční kroky, a přesto jim cosi uvnitř brání, aby někoho vyzvali k tanci nebo aby sami pozvání přijali. Podobně jsou ve třídě žáci, kteří znají odpověď a chtějí na učitele udělat dobrý dojem, ale něco jim drží ruce dole a umlčuje hlas. Nedokážou jednat, protože jim v tom brání vnitřní příkazy dozorčího já: ‚Zesměšníš se, lidé se ti budou smát, tohle není to správné místo, nedovolím ti být spontánní, nezvedej ruku, nehlas se jako dobrovolník, netanči, nezpívej, neupozorňuj na sebe, v bezpečí zůstaneš jedině tehdy, když tě nebude vidět ani slyšet.‘

V druhé části knihy najdete konstruktivní postupy a strategie, jak se s nesmělostí vypořádat a jak změnit pohled na nesmělost i na sebe. Nesmělost často není způsobena pouhým nedostatkem sebedůvěry nebo nepodloženými obavami ze společenských situací. Může jít spíše o to, že člověk nemá nebo nenacvičuje určité sociální dovednosti.

Trendy v naší společnosti nasvědčují tomu, že se v následujících letech problém s nesmělostí ještě zhorší, až společenské tlaky zvýší naši osamělost, soutěživost a izolaci. „Pokud s tím nezačneme už brzy něco dělat, mnohé z našich dětí a vnoučat se stanou vězni své vlastní nesmělosti,“ jak varuje sám Zimbardo.

Jsi 854. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Art9.cz
Latest posts by Art9.cz (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail