Přemyslovský kníže Vratislav II. ( asi 1033 – 1092 ) se stal historicky prvním českým králem. Byl v pořadí druhým z pěti synů knížete Břetislava I. Vratislav II. vládl přes třicet let, v období roků 1061 až 1092. Byl třikrát ženatý a měl devět potomků. Čtyři jeho synové se později vystřídali na přemyslovském trůně.

Vratislav II., freska ze znojemské rotundy; Volné dílo

Na Pražském hradě nechal vybudovat monumentální románskou baziliku sv. Víta. Byl to právě Vratislav II., který z opevněné vyvýšeniny nechal vybudovat legendární Vyšehrad. Dal zde postavit románský chrám sv. Petra a sv. Pavla a sám za přítomnosti papežského legáta nanosil dvanáct nůší kamene do základu chrámu. Byl zde postaven rovněž knížecí palác a Vyšehrad byl obehnán hradbami. Vznikla tak nová knížecí rezidence.

Chrám sv. Petra a sv. Pavla byl v průběhu dalších století několikrát přestavěn, ale do dnešní doby se na Vyšehradě zachovala rotunda sv. Martina, která byla pravděpodobně vystavěna za panování knížete Vratislava II. Kníže rovněž v roce 1063 nechal zřídit olomoucké biskupství a tak se biskupství dočkala taky Morava. Za jeho velmi úspěšné vlády náležela českému státu taky významná role v evropské mezinárodní politice. Právě za Vratislavovy vlády došlo ke sporu dvou vůdčích sil v křesťanském světě, papežství a císařství. Šlo o takzvanou investituru, velmi zjednodušeně řečeno o kompetenci v otázkách udílení nejvyšších církevních úřadů. Tyto hodlal jmenovat papež a nikoliv jako doposud panovník. Polsko a Uhry se přidaly na stranu papeže, Vratislav se však stal hlavním spojencem německého císaře Jindřicha IV. Mnohokrát se Vratislav vyznamenal na polích válečných, mnohokrát císaři pomohl. Rozhodujícím způsobem zasáhl, když v Sasku proti Jindřichovi vypuklo povstání. Za tříleté nepřítomnosti císaře, hájil Vratislav jeho pozici v říši, aby Jindřich mohl dobýt Řím a na papežskou stolici dosadit místo Řehoře VII. papeže Klimenta III. ,který pak v roce 1084 korunoval Jindřicha na císaře Svaté říše římské. Na římskou jízdu přispěl Vratislav císaři značnou sumou peněz, věnoval mu čtyři tisíce hřiven stříbra, a poskytl tři sta bojovníků, kteří za císaře udatně bojovali a domů do Čech se jich vrátilo pouze devět.

Královský titul udělil knížeti Vratislavovi císař Jindřich IV. Císař Jindřich IV. na zásluhy knížete Vratislava nezapomněl. V dubnu roku 1085 na dvorském sjezdu v německém městě Mohuči mu uděluje královskou hodnost. Dne 15. června na Pražském hradě v bazilice sv. Víta pak trevírský arcibiskup Egilberk za přítomnosti mnoha diváků nasazuje Vratislavovi zlatou čelenku a Vratislav se stává králem. Královských poct si Vratislav II. užívá zhruba sedm let. Počátkem ledna roku 1092 na lovu spadne z koně, těžce se zraní a dne 14. ledna 1092 první český král zemřel. Zlatá koruna učinila v hierarchii říšských hodností Vratislava II. nejvýznamnější autoritou mezi panovníky hned po císaři i když královský titul získal jen pro svou osobu. Jeho královské hodnosti byl přiznán mezinárodní charakter, čímž taky neobyčejně vzrostla prestiž českého státu.

Jsi 6844. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Jiří Glet
Latest posts by Jiří Glet (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail