Recenze knihy Tak pojď

Literární počin brněnské autorky Saši Sandras – Tak pojď – je zajímavou kolekcí mikropovídek, které mají onu schopnost si získat mainstreamového čtenáře, ale domnívám se, že i milovníka psychologicky laděných příběhů, které nám kniha nabízí. Autorka se zde zajímavým, mnohdy velmi niterným způsobem rozhodla nabídnout minipříběhy z různých oblastí, z nichž mnohé mají dost silnou výpovědní hodnotu.

Pohybujeme v destinacích dětského světa, období dospívání, stejně tak jako lidské zralosti. Na krátkém formátu se nám zde odvíjejí různé příhody, při kterých se můžeme zasmát, zesmutnět, stejně tak jako zasnít, ale zároveň kroutit hlavou nad absurditami. Akcentoval bych například povídku Nepanimaju….

Z autorčiných příběhů lze vycítit nejenom lásku ke zvířatům, dětem, cestování, objevování, ale možná i k psychologickému nazírání na identitu jednotlivých postav a postaviček jejích příběhů. Knihu povídek – Tak pojď – lze bez uzardění doporučit všem typům čtenářů bez ohraničení věkem nebo sociálním postavením. Dnešní hektická doba příliš nepřeje čtením obsáhlých románových beletrií, ale je nakloněna právě povídkovým příběhům, kterým Saša Sandras dokáže vdechnout vlastní život, který si trochu citlivější, ale především fantazií oplývající čtenář dokáže převést do reality bez příkras. Pokud chcete zalistovat lidskými osudy a ztotožnit se s autorčinými mnohdy nevšedními pocity, našli jste ve stránkách knihy svůj cíl….

PETR GRATIAS – hudební novinář a publicista