web obr     Autorka, jejíž jméno se mi tak těžce vyslovuje a dokonce i píše, je pro mě jedno velké překvapení. Jsem milovnice thrillerů, psycho-thrillerů a v neposlední řadě i „duchařin“. Do teď, na mém pomyslném žebříčku nejlepších duchařin, vyhrávala kniha Smršť od Johana Theorina. Nyní jsem dosti na vahách. Yrsa totiž se svojí knihou Pamatuji si vás všechny dokáže velmi směle konkurovat, ne-li i zvítězit! Pokud máte rádi napětí a mrazení v zádech, pak je tato kniha jasnou volbou.


Recenze:

     Ach Yrso, Yrso…moje první seznámení s tebou a tolik otazníků. Duchařskou tématiku prostě miluji, ale tvůj styl je prostě výjimečný. Příběh napůl podložený skutečností mě nenechal ani na chvilku vydechnout. Mrazení v zádech a téměř zástava srdce v jistých pasážích…tleskám!

     Příběh se odehrává v drsné krajině severního fjordu. Což jsou vynikající podmínky k sepsání dokonalého mrazivého thrilleru. Opuštěná vesnice Hesteyri dostala příznačné jméno „vesnice duchů“. Tento přívlastek dostala jednoznačně právem.

     Věříte na duchy? Já ano a proto pro mě byla četba této knihy nervy drásajícím potěšením. Příběh má dvě dějové linie. Jedna se odehrává v opuštěné vesnici Hesteyri a druhá v Ísafjörduru a ani tam to čtenáře nijak šetřit nebude. Pojďme se vydat po stopách zemřelých, kteří nikdy nezapomínají a kteří čím déle na tomto světě bloudí, tím více ztrácí z lidského charakteru a stávají se z nich hrozivá stvoření.

První dějová linie:

Mladý manželský pár (Katrín a Gardar) a jejich přítelkyně Líf s psíkem Puttim, společně připlouvají na ostrov severního fjordu, do opuštěné vesnice Hesteyri. Mají v plánu tady zrenovovat jeden dům a udělat z něj turistickou chatu. V zimních obdobích je ovšem tato vesnice neobydlená, turismus zde roste až s příchodem teplejších dnů. Čí bláznivý nápad tohle vlastně byl? Tohle bohem zapomenuté místo působí tak stísněně, tak strašidelně, člověku to až nahání hrůzu. Kapitánovi lodi se tento nápad nějak nezdá a proto se jich zeptá, který dům to vlastně koupili. Když zjistí, o který konkrétní dům se jedná, jeho obličejové rysy náhle ztrácí na optimismu. Katrín si toho všimne a proto by ráda věděla, co o domě vlastně ví. Odpovědí jí je jen jedna strohá věta. “ O tom domě koluje spousta řečí. “ Bývalý majitel zmizel beze stopy, ale všechno má přeci nějaké vysvětlení nebo ne? Tento dům by mohl být zlatý důl a krásné rekreační místo, nač se nechávat zastrašit nějakými historkami. Gardar má prostě jasnou vizi a přes tu nejede vlak. Kapitán jim dá jednu dobrou radu, aby si nechali telefony vypnuté a zbytečně si je nevybíjely, kdyby byla potřeba nutně se někam dovolat. Poradí jim, kde najdou nejlepší signál a raději jim věnuje klíče od lékařského domu, který obstarává jeho sestra. Pro případ, kdyby se náhodou „něco dělo“. Načež se sklíčeným pocitem v žaludku odjíždí. Ihned po vylodění se přátelé společně vydají k domu, musí jít ovšem několikrát, protože s sebou přivezli hromadu stavebního materiálu. Proč se Katrín zdá, že je někdo pozoruje? Je možné, že by tam byl někdo s nimi?

     Každý den se společně snaží dům svépomocí opravovat, ale jde to těžce, na domě je spousta práce. Bez elektřiny, vody a s jen omezenými možnostmi dělají co můžou. A i přesto, že večer ulehají unavení, jejich spánek je narušován tajemným návštěvníkem, který za sebou zanechává rybí mrtvolný zápach, stopy dětských chodidel a vzkazy tvořené z mušlí.

     Neměl tenhle společný výlet ale ještě i jinou záminku???

Druhá dějová linie:

Další část našeho příběhu se odehrává ve větší civilizaci, avšak s poněkud smutnějším příběhem. Mladý psychiatr Freyr je přivolán k zvláštnímu případu vandalismu. Neznámý pachatel doslova zdevastoval místní školku a na zdi načmáral jen jedno slovo „špinavý“. Tohle ale není snadné rozlousknout, ani pro něj, ani pro policii. Shodou okolností se od svého umírající pacienta dozvídá, že něco podobného se už kdysi dávno stalo, přesněji před padesáti lety. Případ má velmi podobné rysy. A po bližším policejním zkoumáním se odhalují střípky něčeho zcela nemožného. To, že mají oba případy spolu hodně společného je jedna věc, ale co mají společného se samotným Freyrem a s jeho před třemi lety zmizelým synem? Znáte psychiatry, pro všechno mají logické vysvětlení, podložené fakty a studiemi. Ale když se samotnému Freyrovi začnou dít podivné věci a on si bude jist, že opravdu neblázní, začne se kolečko osudu točit tak, že vám zůstane rozum stát. Proč se jeho bývalé manželce o synovi neustále zdá, o smutných očích a zelené záři? „Benni není na dobrém místě Freyre, musíš mu pomoct. Nedaří se mu dobře. A ještě jedna věc. Měla bych tě na ni připravit. Benni tě chce navštívit.“

Můj názor na knihu:

     Neuvěřitelné se stalo skutečností, obě dějové linie se dokonale prolnou a vy budete nevěřícně kroutit hlavou. Co má společného padesát let stará záležitost s tou současnou? Nic a přesto všechno. Zapeklitá odpověď, ale velmi výstižná. Toto byla duchařina jako vyšitá! Opravdu jsem zažívala mrazení v zádech a nesnášela jsem, když jedna kapitola končila v tom nejlepším a vy jste museli čekat dalších několik stran. A tam vás Yrsa  sice zase napojila, ale to samé udělala s další linií. Hrůza.

     Chtěla jsem dát knize plný počet hvězd, ale nemůžu. Přesto, že byla kniha skvělá, bylo tam pár míst, která podle mého názoru, nebyla dotažena příliš dobře do konce. Ano, kniha musí obsahovat několik otazníku, což se také u duchařiny očekává, ale myslím, že tohle bylo prostě místy ne příliš šťastně ukončené, nebo spíše vysvětlené. Nemohu zabíhat do detailu, abych nespoilerovala, ale třeba vám to tak taky přijde. A pro boha, co ten konec? Pokud byl tohle skutečně spisovatelčin záměr, pak ji tleskám znovu!

     Knihu doporučuji všem milovníkům severských krimi, thrillerů a duchařin. Přijdou si jistě na své! Yrsa jednoznačně zabodovala, zanechala ve mě totiž několik rozporuplných pocitů a tím si vysloužila velké uznání, díky tomu na ni totiž jen tak nezapomenu a budu chtít co nejdříve okusit něco dalšího.

Hodnocení: 4/5

Blog: Knižní deníček

Jsi 5750. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Michaela Rubášová
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail